Průpovídky 1 - Oliva
Oliva
"Mami, chtěla bych být silná jako Oliva!” prohlásila po cvičení dětské jógy sedmiletá Růžajda. “Jako Oliva? Ty myslíš Olivu z Pepka námořníka?” ptám se a vrtím hlavou, jak to má malá pomotané, vždyť v známém dětském animovaném seriálu byl ten silný Pepek Námořník a ne jeho křehká žena Oliva. “Néé, jako Oliva od nás ze školy,” odvětí malá. “Počkej a kdo je Oliva?” ptám se s mírnou obavou v hlase, co teď z ní vyleze. “No přeci Oliver! Klárka se s ním vždycky takhle pere a on s ní taky. Položí si ho na lavici a takhle spolu bojují. Víš, on se jí líbí, protože je velkej, silnej a pěknej. A dokonce si každý den mění prádlo!!”
Tento argument Růžajdy mi dokonale bere dech, protože podle tohoto kritéria jsem druhé pohlaví zatím nikdy nehodnotila. “Jako že si mění spoďáry???” chvěje se mi hlas, protože zapochybuji, jestli vědecky podložený údaj o dospívání dnešních dětí ve 12 letech není opět nadsazený. “Myslím jako všechno, i mikinu, tričko a tak...” vede si svou malá. “Aha, tak to jo, ale to ty snad děláš taky?” pokládám otázku, na kterou nečekám odpověď. A hned zatepla pokračuji: “Tobě se líbí?” “Jasně a proto chci být silná, abych se s ním mohla prát,” zní jednoznačná odpověď. “Nebudete se o něj s Klárkou hádat? pokusím se nahlodat její sebevědomí. “Néé, my si ho necháme obě. Vždyť ty máš taky bráchy s jiným tatínkem než s tím mým...”
Zde mi docházejí argumenty a přemýšlím, jestli naši zákonodárci stihnou legalizovat mnohoženství. Minimálně Růžajdě, Klárce a ještě nic netušícímu šťastlivci Olivovi by udělali velkou radost...
