Rostliny - Ostatní Portulaceae
Ostatní Portulacaceae
Pochybuji, že jste si nevšimli mé záliby v pěstování sukulentních rostlin čeledi Portulacaceae. Některé rody se mi daří kompletovat docela zdatně, „vysloužily“ si tudíž privilegium vlastní rubriky (Anacampseros, Avonia, Grahamia, Lewisia, Portulaca, Talinum). Zajímavé sukulenty se však vyskytují i v dalších rodech, které jsou však příliš málo početné, co se týče počtu druhů (Ceraria, Talinella, Amphipetalum, Calypthroteca, Dendroportulaca, Schreiteria), nebo se shánějí velice obtížně (Cistanthe, Parakeelya). Nechám je tedy zařazené v obecné rubrice Ostatní Portulacaceae. Pokud by se u dvou posledně jmenovaných počet sbírkových druhů časem nějak rapidně zvýšil, pravděpodobně také dostanou svou vlastní rubriku a zvláště Cistanthe si ji plně zaslouží. Po reorganizaci čeledě Portulacaceae se mezi Cistanthe zařadila řada zástupců rodu Calandrinia, čímž tento rod vlastně přestal samostatně existovat. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale měla bych se držet oficiální nomenklatury. Není v mých silách rok co rok kontrolovat, zda reorganizace druhů, rodů a čeledí v nejaktuálnějších encyklopedií U.Eggliho (v případě čeledi Portulacaceae je to část Dicotyledons) souhlasí s nejmodernějšími poznatky o příbuznosti druhů na podkladě zkoumání DNA, od toho by tu měly být hlavně botanické zahrady a odborníci na slovo vzatí, publikující v nejrůznějších odborných časopisech. Mně nezbývá, než občas (většinou náhodou) získané nejnovější informace aktuálně použít u té části druhů, které mě nejvíce zajímají. Nakonec stejně platí, že většina rostlin je nějak zajímavá a je úplně jedno, jak se jmenuje a do které čeledi patří. U některých druhů čeledi Portulacaceae je jejich estetická krása mnohdy napováženou, ale platí zde efekt ošklivého káčátka. Už se asi i vám někdy stalo, že jste fandili nejposlednějšímu outsiderovi a občas to tak funguje i u mě.
První rostlinou této rubriky byla pravděpodobně Ceraria pygmaea, kterou už asi blíže znáte ze stránek Zel(e)ných listů. Vážím si jí o
to víc, že jsem si ji sama vysela, takže jsem ji mohla pozorovat od nejútlejšího věku. V dnešní době už pravidelně kvete, což znamená (doufám), že se jí asi u mě líbí.
V této rubrice budou v budoucnu velmi pravděpodobně pomalu přibývat hlavně rostliny rodu Cistanthe, záleží jen na dostupnosti výsevového materiálu. Nezbývá, než sledovat tuzemské i světové nabídky a doufat, že se z nakoupených semen alespoň část rostlin dožije květuschopného věku.
