Sukulenty, výlety, příroda SUCCULENTS, TRIPS, NATURE

Cissus – Cyphostemma

Tato fotogalerie obsahuje rostliny ze dvou příbuzných rodů z jedné čeledi Vitaceae. Rozdíly mezi rodem Cissus a Cyphostemma jsou hlavně v umístění květenství a stavbě květu. U rodu Cissus květenství vzniká naproti listu, květ je oválně podlouhlý či kónický, rozevřený, kdežto u rodu Cyphostemma květenství vyrůstá zdánlivě z paždí listů či z vrcholů stonků, květ je poloválcovitý a vždy stažený ve středu.

Pro botanické informace opět sahám do encyklopedie Dicotyledons od E.Eggliho. Název rodu Cissus vznikl z řeckého slova kissos – břečťan, jména, které Linné používal pro čistě evropský rod popínavých rostlin. Do rodu Cissus patří asi 350 druhů z Afriky, Ameriky a zřídka i z Asie. Některé druhy mají jedlé listy, nebo jsou využívány v lékařství, některé jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Sukulentní druhy se mohou rozdělit do tří skupin: 1. rostliny zřetelně sukulentní, stonky masité, čtyřhranné či vícehranné na průřezu, listy jsou často také sukulentní, 2. rostliny s malým kaudexem a středně či občasně sukulentními stonky , 3. rostliny se stonky středně sukulentními a nehranatými. Mě osobně nejvíc zajímá prostřední skupina s náznaky kaudexů či pachykaulů. Jistě jste už někdy někde viděli zajímavé bonsaje z dnes už velmi rozšířeného druhu Cissus tuberosa. To je také můj první Cissus, řízek jsem dostala od pana Horáčka z Rakovnicka. Existuje několik podobných druhů, jeden z nich jsem teď před časem dostala jako dárek k narozeninám – řízek z rostliny z Argentiny. Přestože řízek není moc starý, dole už jeví jasné náznaky tloustnutí dřavnatého stonku.

Rod Cyphostemma přišel ke svému jménu složeninou řeckého slova kyphos, což znamená hrbatý, nabubřelý, oteklý a řeckého slova stemma, což je věnec, koruna. Složeno dohromady to asi ukazuje na tvar květní koruny. Rod Cyphostemma má sice asi okolo 300 druhů, avšak jen některé jsou částečně či úplně sukulentní. Zástupce rodu byste našli v Africe, na Madagaskaru a opět zřídka v Asii. Jméno Cyphostemma bylo původně ženského rodu, dnes je však používáno v rodu středním, podle toho se také tvoří koncovky druhových jmen – končí hlavně na –e či –um. Sukulentní zástupci rodu se dělí podle znaků na 4 skupiny:

1. rostliny s velkým cylindrickým kaudexem (výška 0,5 – 8 m!) s krátkými větvemi (např. Cyphostemma juttae), 2. rostliny s velkým, ale kuželovitým kaudexem (0,5 – 4m), zakončeným velmi dlouhým, liánovitým stonkem (např.C.laza), 3. menší rostliny s krátkým, tloustnoucím stonkem, zakončeným několika krátkými větvemi, 4. rostliny se ztloustlým stonkem a liánovitým růstem, listy jsou často také masité (např. C.lanigerum). Zatím všechny cyfostemy, které ve sbírce máme, patří Jirkovi, který je jejich velkým obdivovatelem, když totiž vidí nějakou pěknou cyfostemu, není k udržení J. A já se mu ani moc nedivím a už také začínám opatrně loudit řízky, které po zasazení dělají čest svému rodu a zase úspěšně tloustnou. Vždyť podlehnout kráse rostlin, které jsou v těchto rodech, je tak snadné a pochopitelné…

Fotografie: Řízek Cissus tuberosa v klidovém stavu.