Sukulenty, výlety, příroda SUCCULENTS, TRIPS, NATURE

Příroda 24 - Pošli posly

11. 3. 2014

Pošli posly

Nemám příliš v lásce používání zaběhnutých klišé, v tomto případě se jim však neubráním. Sněženky a bledule se za první posly jara nepochybně považovat dají, i když by se takto dala označit řada dalších druhů rostlin a zvířat. Letošní mírná zima téměř beze sněhu určitě napomohla tomu, že tyto časně jarní (či pozdně zimní ?) cibulovinky kvetou jako o život. V jejich oblíbených hajních a lužních biotopech je na rozdíl od dalších míst vlhka ještě dost, takže stačí vyrazit a pátrat.

Když tak pátrám v paměti, není možné, že jsem tyto dva druhy na cestách nepotkala už dřív. Potkala, ale nevěnovala jim mnoho pozornosti. Navíc se dají nepříliš draho nakoupit v zahradnictvích či vyžebrat u zahrádkářů. Až když je chcete mít nafocené v jejich přírodních biotopech, zjistíte, že fotek je poskrovnu a ještě je musíte dopátrat v nejzastrčenějších složkách vašich úložišť všeho druhu. A poslední faktor tomuto záměru také nepřidá: kraj okolo Plzně na tyto dva druhy (myslím přirozená stanoviště) příliš bohatý není, na řadě míst sice hlavně bledule kdysi rostly v hojných počtech, ale dnes je zde už nenajdete.

Nejdříve jsem zvolila hledání naslepo. Rodinku jsem zavlekla do oblasti severně od Kramolína, kde se měly podle jistých indícií bledulky nalézat v olšinách kolem malého potoka. Více podrobný popis marného hledání najdete v následující průpovídce Zvrácená kráva. Přesto musím konstatovat: i přes neúspěšný pokus je v naší přírodě krásně...

Vsadila jsem tedy na jistotu- spolu s dcerou jsme se o pár dní později vydaly do Českého krasu, kde už to trochu známe a kde byla šance oba druhy někde zahlédnout. Jak vidíte na fotkách, podařilo se a pranic mi nevadí, že oba druhy jsou zde pravděpodobnými útěkáři- nejsou to potomci původních rostlin. Z pochopitelných důvodů neuvedu přesně, kde jsme cibulky fotila.

Po návratu domů jsem při hledání fotek jiné cibuloviny zjistila, že pěkné místo se skupinkami sněženek máme kousek od nás na břehu řeky Radbuzy. Vidíte, stačí se dívat a když se nedá spolehnout na děravou paměť, stačí vytáhnout fotoaparát a nezapomenout, kam uložíte vzniklé fotky.