Sukulenty, výlety, příroda SUCCULENTS, TRIPS, NATURE

Údolí Teplé

Řeku Teplou jsem donedávna znala jen jako tok, tekoucí nevzhledným regulovaným korytem přes některá města v Karlovarském kraji či lemující silnici z Bečova do Karlových Varů. Netušila jsem, že mi zhruba uprostřed Slavkovského lesa Teplá nachystá příjemné překvapení v podobě poměrně dlouhého kaňonu, od r. 1992 chráněného jako 172 hektarová přírodní rezervace. Co se dá vyčíst z naučné tabule? Asi 3 km jižně od Bečova se koryto řeky Teplé zařezalo hluboko do skalního masívu a vytvořilo kaňon s řadou nekrůznějších stanovišť. Našly by se zde svahy celodenně osluněné i zastíněné, zalesněné i částečně holé, malé či větší rokle, suťoviště nebo údolní niva. Díky tomu zde mohla vzniknout unikátní společenstva chladnomilných i teplomilných druhů rostlin i bezobratlých. Dochází zde i k teplotním inverzím díky usměrnění vzdušného proudění kolem ostře skloněným svahům, takže při nějakém extrémním počasí si třeba bezobratlí v rámci rezervace mohou snadno najít příjemnější stanoviště.

Do kaňonu jsem se dostala docela krkolomným sestupem po silně svažitém a členitém svahu na pravém břehu Otročínského potoka v místech, kde se potok spojuje s řekou Teplou. Měla jsem docela strach, zda se tu dá koryto potoka nějak pohodlně přejít. Naštěstí jsem našla pohodlný kamenný můstek, porostlý zajímavou tmavou formou rozchodníkovce velkého (Hylotelephium maximum). Po stejně snadném překonání řeky Teplé, která tekla opodál, jsem se mohla vydat k jihu. Teprve teď se přede mnou kaňon otevřel naplno a mohla jsem se rozhlížet po stranách kroutící se silnice, směřující do Teplé a k Mariánským Lázním. Lesní podrost v tak členitém terénu já osobně příliš neocením, nakonec ani nebyl čas na prolézání krkolomných svahů a spokojila jsem se jen s tím, co bylo vidět z okrajů vozovky. I tak toho bylo dost: např. kapradiny: osladič obecný, kapradinka skalní, silenky, udatny, divoký rybíz, náprstník velkokvětý, zvonek řepkovitý i broskvolistý, v říční nivě kromě všudypřítomného bolševníku velkolepého a netýkavky žláznaté hlavně devětsil, oměj pestrý.

Milé překvapení na mě čekalo zhruba v polovině rezervace, kdy jsem na jedné jihozápadně orientované skalce našla nakvétající sukulentní netřeskovec výběžkatý spolu s dalšími teplomilnými rostlinami: rozchodníkovcem velkým, mochnou jarní, zvonkem okrouhlolistým a zde hojnou kapradinou sleziníkem severním.

Silnice a vlastně i trať vlaku z Karlových Varů přes Bečov do Mariánských Lázní po většinu délky rezervace kopírují koryto řeky Teplé. V kaňonu Teplá přibírá vodu z několika pramenů, přičemž asi nejvíce vody zleva přivádí v jižni části chráněného území Pramenský potok a zprava Otročínský potok v místě, o kterém jsem už psala jinde. Soutok Teplé s Ohří vidět nemusím, nachází se totiž v hustě obydlených Karlových Varech. Víc by mě lákalo prozkoumat blíže prameniště Teplé severovýchodně od Mariánských Lázní- dnes je toto místo stejnojmennou přirodní rezervací. Alespoň mám cíl do budoucna.

V blízkosti železniční zastávky v centru rezervace se mi povedlo zahlédnout čápa černého, což je pro mě hodně velkým zážitkem.

Tím se dostávám k jedné z mnoha zajímavostí - k železniční trati, kroutící se jako had cik cak přes koryto řeky. Zde v kaňonu projíždí přes několik krátkých tunelů a železničních mostů. Dočetla jsem se, že někde u této trati v rezervaci roste převzácný zvonek hadcový, což jsem před dvěma lety bohužel netušila. Opět tak mám úkol na příští návštěvu, protože o fotografii této rostliny bych hodně stála. Jinak mohu tuto soukromou trať jen a jen doporučit, nejen, že si vychutnáte nádherné okolí trati (já si mohla krk ukroutit), ale navíc jedete úžasně pohodlně nízkopodlažní soupravou s velkými okny, přes která se dá i fotit.

¨Více fotografií najdete ve fotogalerii Údolí Teplé.

Fotografie:

1. + 3. + 7. + 8. Teplá

2. + 4. - 6. Skály kolem silnice