Smírčí kříže 1 - Plzeň Bolevec
Plzeň Bolevec
Jak to vlastně všechno začalo? Před několika lety jsem o smírčích křížích věděla asi tolik, jako ti z vás, kdo do mé fotogalerie smírčích křížů nepřišli záměrně, ale spíš zabloudili omylem – tedy nic. Obyčejný smrtelník se s nimi totiž zas tak často nesetká a když už na některý natrefí někdy při výletech do přírody, má je za nějaká podivná boží muka či něco na ten způsob. S božími muky mají však smírčí kříže společného jen to, že se také řadí do seznamu drobných kulturních památek.
Na často roztodivná místa se kamenné kříže dostávaly z poněkud morbidních příčin. Pokud někde došlo k nějakému neštěstí, náhodnému i záměrnému (nehoda, úraz, zabití, vražda), lidé tato místa označovali právě těmito kříži. V případě náhodného neštěstí kamenné kříže nechávali vyrobit a postavit na místo pozůstalí, příbuzní na památku svých blízkých, kdežto na místech smrtelných rvaček, zabití a vražd museli ve středověku kříže vytesat a postavit zbylí aktéři incidentu, a to pro usmíření s bohem. Nebyla to asi práce lehká, ale to bylo součástí trestu. Vyplývá z toho, že většina kamenných křížů jsou jedinečné originály a mají úzký vztah k původnímu místu, kde byly postaveny. Legendy, které se vážou k jednotlivým křížům se občas dochovaly buď ústně u místních pamětníků, nebo písemně v kronikách. Ale o tom byste se víc dočetli v publikacích, věnujících se kamenným křížům či drobným památkám.
Mně samotné o nich poprvé řekla kamarádka Šárka, která v té době měla a dodnes má krajinu prošlápnutou mnohem déle a líp než já, vlastně od ní dodnes ráda dostávám tipy, kam na výlet, aby byl v rámci mých možností a provedla jsem ho bez újmy na zdraví J. A aby nezůstala jen u řečí, naplánovala tehdy první výlet do míst, která nebyla daleko, na první seznámení s první kamennou památkou podobného druhu. Kousek za Plzní v lesíku u silnice stojí pěkná kamenná stéla (stéla je kříž, který je povrchově vytesaný do jednoho kusu kamene), o které jsem do té doby vůbec nevěděla, ale já vlastně do té doby nevěděla o žádném kamenném kříži. K této stéle se váže pověst o přepadeném řezníkovi, vracejícímu se z nedaleké Třemošné.
Tehdejší výlet se povedl, neměla jsem však s sebou fotoaparát na zdokumentování nalezeného kříže, proto jsem se na stejné místo vrátila o něco později znovu a tentokrát i fotografovala. Ono totiž hledat kříže v přírodě není vůbec jednoduché, jak se píše příhodně v jedné knize, nemají vysokou špičku jako kostely a většinou nestojí na kopcích jako hrady. Možná právě to dělá z hledání křížů to pravé dobrodružství, dopředu máte jen neúplné informace a o to větší je radost, když se vám podaří památku najít. Když pak ještě stojíte na místě, které je opředené tajemnou legendou, už se těšíte na další…