Sukulenty, výlety, příroda SUCCULENTS, TRIPS, NATURE

Expedice za stélou od Hájů a Svatavy

Asi jako každý křížkař tu a tam nakouknu na stránky o smírčích křížích. Ty mé oblíbené evidují všechny existující i neexistující, doplňují všechno aktuální a jedinou zapeklitostí je, že (z pochopitelných důvodů) neuvádějí přesnou polohu, pouze podobu konkrétní památky. Docela mi to vyhovuje, kříže takto nejsou servírované jako na talíři a každý si musí dát práci s tím, aby si je dohledal.

Když jsem do evidence nahlížela asi 14 dnů před jarními prázdninami, zahlédla jsem neuvěřitelné. Na evidentně čerstvé fotografii byla další kruhová stéla, sice zčásti odlomená, ale unikátní v tom, že měla vysekané kruhové výseče kolem ramen řeckého kříže. Ano, byla to asi půl století ztracená stála od Hájů (okres Sokolov). Jako současná poloha se uváděla Svatava, což dobře vím, že je okrajová část Sokolova. Kolem této čvrti jsem před 30 lety dojížděla do školy a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že se sem někdy podívám. Protože Svatava není zrovna malý přehledný plácek, dopředu jsem poprosila kamarádku křížkařku, jestli by mi nezjistila od autorů fotografií přesnější polohu. Podařilo se, mohla jsem být proto klidná, že nestrávím půl dne nahlížením do všech svatavských zahrad.

Rozhodla jsem se, že se nespokojím jen s fotografií současné polohy stély, ale že se půjdu podívat i na místa, kde původně stála. Háje jsou malá osada na dohled od Horního Slavkova. Naplánovala jsem přechod z Krásného Jezu (osada nedaleko Bečova) přes hřbet, oddělující údolí Teplé od silnice, spojující Krásno s Horním Slavkovem. Povedlo se, po prohlídce Krásného Jezu jsme s dcerou pomalu vystupovaly proti proudu malého potůčku, pramenícího nedaleko Hájů. Opět se mi potvrdilo, jak je příroda Slavkovského lesa nádherná i díky tomu, jak je liduprázdná.

Nahoře v Hájích jsme se vydaly po polní cestě k Hornímu Slavkovu a doufaly, že podle 50 let starého zápisu Šrámka najdeme přibližně původní místo, kde stéla stála. Důležitou indícií měl být novodobý kříž mezi třemi stromy a cesta, která od něj měla odbočovat do osady Ležnice. Zdálo se to jasné, ale nakonec nebylo. Po polní cestě se šlo krásně, výhledy se otevíraly na všechny strany, dokonce Růžajda zaměřila párek přelétajících jeřábů popelavých, což je alespoň pro mne velká událost, ale žádný kříž jsme nenašly a to jsme si mohly oči vykoukat. Při pomalém prozkoumávání okolí zbýval čas na přemýšlení, napadlo mne, zda odstranění stély nesouviselo s bývalými doly a důlními stavbami (dnes ruinami), které se nacházejí kus za odbočkou z Horního Slavkova do Ležnice.

Po rychlé obhlídce nádherného pevnostního kostela v Horním Slavkově jsme se autobusem přesunuly do Sokolova a poté plynule přejely do Svatavy. Stélu jsme díky návodu našly skoro hned. Ve focení trochu překážela ohradní zeď, ale nakonec se našlo několik průhledů a stéla se dala přes mříže zdokumentovat. Můžu vám potvrdit, že i přes poškození (kromě chybějící části kamenného kruhu je v dolní části zřetelně slepená) je to krásný kousek a pokud stála někde u polní cesty v místech, které jsme dopoledne prošly, musela se tam úžasně vyjímat. Ale to už je osud podobných mobilních památek, dnes se z její krásy (a jak jsme zjistily i krásy několika dalších drobných památek) může těšit jen bohatý majitel nově opraveného starého domu na okraji Sokolova. Zkusme myslet pozitivně, třeba ji tehdy odstranění z původního místa zachránilo před úplnou zkázou.

Fotografie:

1. Cesta, vedoucí z Hájů k okraji Horního Slavkova (jméno čtvrti je Kounice)

2. Někde v těchto místech asi stéla stála

3. Stéla u domu ve Svatavě