Krajina 75 - Dlouhá stoka
Dlouhá stoka
Představte si, jaké by to bylo kopat 24 km dlouhou strouhu.
A přidejte k tomu ještě prostředí: les, hadcové skalky, rašeliniště a mokřady. Šílené, že? Přesto takové dílo vzniklo, i když jej pochopitelně nekopal a nebudoval jen člověk jeden.
Vyřešit takto potřebu většího přísunu vody napadlo bohatého majitele zdejších dolů na stříbro a cín- Jana Pluha z Rabštejna v první třetině 16. st.. Tento feudál v r. 1530 pověřil vyměřením trasy kanálu slavkovského měřiče Rossmeisla. Kanál měl sloužit nejen pro svádění vody do míst, kde jí bylo třeba, ale také k dopravě dřeva do hornoslavkovského revíru. Vodu i dřevo hojně využívali při stavbě šachet a štol, na stavbu budov, při obsluze čerpadel, těžebních strojů a nakonec i k rýžování a vyplavování rudy. Kopat se začalo o rok později a po pěti letech začal fungovat příkop jménem Flossgraber (doslova příkop pro plavení dřeva).
Kanál vytéká z Kladského rybníka, nabírá sílu díky
několika přítokům z pramenů na rašeliništích. Je vyměřený tak, aby si po celé dálce udržoval minimální spád 35 cm na 100 m. Sloužil dlouhá století, jen v 2. pol. 20. st. koryto místy zúžili či úplně zasypali. V současnosti je po celé délce funční, o čemž jsem se přesvědčila na několika místech: u Kladského rybníku, za obcí Prameny a za městem Krásno (zde je koryto už vydlážděné).
Jak naučná cedule připomíná, umělý tok jménem Dlouhá stoka nemá při své délce u nás obdoby, srovnatelné dílo je k vidění jen u německého Harzu či slovenské Bánské Štiavnice.
Mám sto chutí si v budoucnu projít většinu délky Dlouhé stoky, protože dosud jsem viděla jen zlomky tohoto středověkého vodního díla. Uvidíme, zda mi tento plán někdy vyjde.
Fotografie:
1. Začátek Dlouhé stoky u Kladského rybníku
2. Dlouhá stoka Z od Pramenů
3. - 5. SV od Pramenů
