Sukulenty, výlety, příroda SUCCULENTS, TRIPS, NATURE

Cheb

Přestože jsem Cheb navštívila párkrát v dětství, moc jsem si z tohoto města na západu republiky nepamatovala. Asi to znáte, víc než nějaké památky většinu dětí zajímá víc zmrzlina či stánek se suvenýry. Proto jsem se dost těšila na jeho prohlídku. Ta měla následovat po rychlé obhlídce smírčích křížů ve městě a okolí.

V nohách jsem měla asi 30 ostrých kilometrů z tohoto dne a 20 z minulého. Pro zkušeného dálkového turistu to jsou směšné vzdálenosti, já jsem však ušlé trasy považovala za svůj nadlidský výkon. Zvlášť dnešní trasa mezi Chebem a hranicemi mi dala hodně zabrat, protože jsem ji musela zdolat v šibeničním termínu několika málo hodin. Mělo to však i svůj klad, ode dneška jsem přesně věděla, jak mám jít rychle, když chci zdolat určitou vzdálenost v daném čase. Takže kde jsem skončila? Už vím, u rozklepaných nohou. Kříže na území města Cheb si opět schovám na jiné vyprávění a raději vám ukážu, co vše jsem si z historického jádra města stihla prohlédnout.

Jako první přišel na řadu hrad uprostřed města. Jako vždy jsem si k historii města našla trochu informací, díky kterým jsem pochopila některé souvislosti.

První písemný záznam o Chebu nás zavede až do 11.století, kdy toto území ovládala střídavě česká a německá strana. Ale to už je údělem řady příhraničních oblastí a měst. Na konci 12.století se zde začíná budovat císařská rezidence – falc. Od počátku 13.století se o Chebu píše už jako o městu. R.1266 Cheb připojuje Přemysl Otakar II k českému území. Po rozsáhlém požáru o 4 roky později se začíná nově budovat historické jádro. České koruně patřil Cheb jen 10 let, pak zase přešel do německé moci. Ve snaze o získání Chebska a tím pádem o zajištění západních hranic pokračoval na přelomu 13. a 14.století Václav II. Teprve až r.1322 přešel Cheb do trvalé zástavy české koruny. V době husitských válek stáli katoličtí chebští měšťané proti husitským rebelům. O 200 let později v době třicetileté války sloužilo město jako základna střídavě pro obě bojující strany. V r.1634 zde byl v domě na náměstí zavražděn Albrecht z Valdštejna, což znamenalo počátek zkázy a chátrání města. Ani ne za 20 let po této události podepsal Ferdinand III dekret o přebudování města na vojenskou pevnost. Takto Cheb sloužil až do začátku 19.století, kdy došlo k dalšímu požáru a následně i zrušení pevnosti. Od té doby byl Cheb prohlášen za otevřené město, začaly se bourat opevňovací věže, hradby a brány. Došlo i na přestavbu řady historických budov.

Dnes chebský hrad za kamenným opevněním střeží jediná Černá věž. Hrad je postavený na místě slovanského hradiště z 9.- 11.století. Uvnitř zbytku hradeb stojí unikátní dvoupatrová románská kaple sv.Erharda a Uršuly. Výstup až do patra kaple je součástí prohlídky areálu a věřte mi, není to ztráta času – kamenná klenba, průsvity světla z drobných oken, výzdoba kamenných sloupů – rázem se octneme o zhruba 900 let zpátky.

Je přede mnou ještě prohlídka největšího chebského kostela z počátku 13.století. Tento gotický kostel sv.Mikuláše byl původně postavený jako trojlodní románská bazilika, z níž se zachovala jen část věží a západní portál. Následovala gotická přestavba a po požáru r.1742 dostaly věže barokní kopule.Z druhé pol.19.století jsou poslední úpravy a novogotické zastřešení věží. Uvnitř nás čeká kouzelná stařenka, od které si ráda koupím pohlednici kostela, zvlášť, když drobné penízky určitě neskončí v její kapse, ale poctivě poputují na nějakou budoucí opravu této stavby. Za prohlídku zajímavých interiérů těch pár mincí určitě stojí.

Stihnu se ještě alespoň z venku podívat na kostel sv.Václava, postavený v barokním stylu na konci 17.století. Zbývá už jen obhlídka slavného Špalíčku – řady domů na náměstí, rozdělených Kramářskou uličkou a postavených na místě masných krámů a kramářských obchůdků. Úzké několikapatrové hrázděné domečky s pečlivě renovovanou barevnou fasádou a úzkými okýnky jsou asi nejsavnějším symbolem města.

Z mapy se snažím vyčíst, kudy se nejrychleji dostanu k vlakovému nádraží, abych stihla rychlík na Plzeň. Veškerá únava na mě padne až v kupé vlaku. Jak se v Plzni dostanu z nádraží domů, je ve hvězdách, ale ono to nějak dopadne…

Fotografie:

1. Krytá lávka přes řeku

2. Hradní věž

3. Kamenná boží muka

4.+ 5. Kamenné opevnění hradu

6. - 8. Kaple sv.Erharda a Uršuly

9.+ 10. Kostel sv.Mikuláše

11. Kostel sv.Václava

12. Jeden z domů Śpalíčku