Sukulenty, výlety, příroda SUCCULENTS, TRIPS, NATURE

Kadovské viklany

Jak jsem slíbila, v minisérii o okolí Kadova jsem si nechala nejlepší nakonec. Perokresbu kadovského viklanu jsem poprvé viděla v knize o archeologických památkách Čech a Moravy. Zmiňovali jej zde jako místo častých schůzek romanticky založených výletníků. Při prozkoumávání mapy okolí Kadova mě však mátlo, že se zde dají najít viklany minimálně dva. Rozhodla jsem se tedy, že se podívám k oběma kamenům.

První kroky směřovaly polní cestou na západ od obce. Asi po kilometru jsem sešla z cesty na jih do hlubokého lesního porostu. Po lese bylo rozeseto množství menších kamenných pyramidek, zjevných výtvorů lidských rukou. S trochou štěstí jsem zanedlouho narazila na velký žulový viklan, stojící majestátně na vykáceném svahu nedaleko nějakého letního tábora. Měla jsem štěstí, kdyby stromy stály na původních místech, viklan by se asi dost špatně fotil. Takto jsem si ho mohla v klidu obejít ze všech stran a pak doma vybírat nejlepší záběry. Jak můžete podle metrové dětské postavy posoudit na snímku ve fotogalerii, je velký možná 3 metry, viklání mě ani nenapadlo zkoušet, aby nedošlo k nehodě a ze mě se nestal kazisvět nebo rovnou placka.

Z místa prvního viklanu jsem se vydala hledat Čertovy náramky. Bohužel jsem netušila, že to není jen jediný žulový útvar, zaznamenaný na turistické mapě (psala jsem o něm již dříve v této rubrice), ale že o kus dál na jihozápad leží ještě Velký čertův náramek. Pozdě však bycha honit, určitě zde nejsem naposledy.

Následovala cesta zpět ke kadovskému kostelu a tvrzi a později dál na východ obce k onomu nejslavnějšímu viklanu této oblasti. Stál na mírně zarostlém návrší v blízkosti místního obecního úřadu. Tento skalní útvar měl docela pohnutý osud. Podle oficiálních stránek obce Kadov se tento viklan skutečně dal velice snadno rozhoupat, což zaplatil na konci 19.st. povalením vrchního balvanu nějakými rozjařenými vandaly. Takto prý ležel až do r.1983, kdy parta nadšenců okolo tehdy hodně slavného Ing. Pavla Pavla (dobře si vzpomínám, jak se v osmdesátých letech minulého století psalo o jeho neuvěřitelném rozhýbání gigantických kamenných soch Moai na Velikonočním ostrově) vrátila horní balvan do původní polohy a tím pádem znovu znovu zfunkčnila celou sestavu tak, aby naplnila význam termínu viklan. Bohužel to asi někomu nedalo spát, a tak po 4 letech ležel horní kámen opět na zemi. Po druhém navrácení do původní polohy byl proto horní kámen zabezpečený klíny, aby nedošlo k dalšímu pádu. Viklan se už sice neviklá, ale můžeme si ho prohlédnout v celé jeho původní kráse.

Jak jsem se později dočetla, zvláštních kamenných útvarů, obětních kamenných misek, zajímavých rybníčků a rybníků je v okolí Kadova a dalších vesnic kolem mnohem více,  už dnes tedy plánuji další výpravu k této sice malé, ale rozhodně velice zajímavé obci jihozápadně od Blatné, protože jedna výprava na obhlédnutí všeho zajímavého určitě nestačí. Tentokrát to nebude v zimě, jako před rokem, ale v nějakou příjemnější roční dobu, ať si to mohu dostatečně užít.

Fotografie:

1. Umělé lesní pyramidy

2. - 5. Lesní viklan

6. - 8. Viklan v obci 

Další fotografie najdete ve fotogalerii Kadovské viklany (rubrika Kameny).