Krajina 59 - Kostel sv. Bartoloměje v Přílezech
Kostel sv. Bartoloměje v Přílezech
O podmanivém kouzlu Slavkovského lesa není jistě pochyb. Jednou zdejší kraj ochutnáte a stane se vám drogou, v tomto případě návykovou a navíc naprosto bezpečnou. Její časté užívání jde člověku jen a jen k duhu. Je to dané čistotou krajiny, a také přijatelným počtem návštěvníků, které stačí zdejší hluboké lesy pohltit i uchvátit bohatstvím, které ukrývají. Přijde si zde na své botanik, zoolog, entomolog a kdovíkdo ještě a celé to dohromady dává ten výsledek, že se vám odtud ani trochu nechce.
Má úplně první cesta zdejší zvláštní podhorskou a horskou krajinou (vše se odehrává od zhruba šestiset nadmořských metrů výš) vedla při východní hranici celého chráněného území přes několik obcí, kterým dává tvář skutečnost, že je obklopuje divoká příroda CHKO. Připadají vám, jako by byly na samém konci světa.
Přílezy jsou jednou z nich, leží tak trochu stranou od ruchu světa. Zdá se vám, že se tu zastavil čas, sláva, pokud nějaká kdy byla, obec již dávno opustila. Alespoň tak se to na první pohled návštěvníkovi jeví. Pro mně zde, stejně jako v dalších zapadlých vískách zdejšího kraje, existuje genius loci a cítím se tu mnohem lépe, než třeba v přeumělkovaném a přebohatém centru celé oblasti – v Mariánských lázních.
Do nízkého stavení uprostřed obce byste nikdy nehádali, že sloužilo jako hřbitovní kostel. Prosté kamenné zdivo, zatlučená okna a dveře, polorozpadlá zeď kolem místa, které mělo kdysi za úkol poskytovat zemřelým klid na posledním odpočinku. Není to zkrátka kostel tak, jak jej znáte odjinud. Obdélníkovité kostelní lodi totiž chybí věž. Podle dostupných informací ji prý kostel kdysi měl, byla hranolová, zakončená
cibulovitou bání. Kostel o ní přišel pravděpodobně v 70. letech minulého století při opravách valbové střechy.
Zapátrala jsem I v dávnější historii. První zmínka o vesnici je z roku 1354. Kostel, věnovaný svatému Bartoloměji, zde postavili v půli 13. století, je tedy pozdně románský. V 18. století se dočkal barokní přestavby.
Našla by se zde ještě jedna zajímavost. Hned u kostela stojí boží muka, první s litým křížem a druhá jsou sloupková. Zvláště ta druhá jsou hodně pohledná.
Tady končí první zastavení v magickém prostoru, zvaném Slavkovský les. Zapůsobil na mě natolik, že bych vám podobných zastavení ráda ukázala vícero. Třeba vás to bude inspirovat k vlastní návštěvě zdejších zajímavostí.
Více fotografií najdete ve fotogalerii Kostel sv. Bartoloměje v Přílezech.
Náhledy fotografií ze složky Kostel sv. Bartoloměje v Přílezech
