Krajina 19 - Keltská svatyně - Kokrdov u Rakovníka
Keltská svatyně – Kokrdov u Rakovníka
Když jsem se poprvé byla podívat na jeden nevelký menhir severně od Rakovníka – Kamennou pannu, tušila jsem, že nedaleko leží valy, vymezující prostor malé keltské svatyně. Leč nezbyl čas, návštěvu tohoto místa jsem musela odložit na příště.
Ono příště nastalo na začátku letošního září. Měli jsme cestu do Rakovníka a naštěstí zbylo trochu času podívat se i do lesa na místo, které je na mapě označené jako Na Kokrdech.
Mělo být v blízkosti místní hájovny, vydali jsme se tedy po lesní cestě ke stavení, které vystrkovalo svou střechu ze sluncem zalitého lesa. Severně od tohoto domu jsme začali pročesávat les a hledali čtyřúhelníkovité valy, vymezující svatyni. Pravda, příkopů a vyvýšenin zde byla spousta, ale žádná z nich neodpovídala popisu v knize archeologických památek. Naštěstí jsme potkali sympatickou manželskou dvojici, vracející se z vycházky a po dotazu jsme zjistili, že stavení, kolem kterého jsme usilovně hledali, vůbec není hájovna. Ta měla stát asi půl kilometru východně hlouběji v lese. Ač byli místní, manželé vůbec netušili, že příkopy a hrboly, kolem kterých v blízkosti hájovny vždy chodívali, vznikly už před Kristem, mají je na svědomí naši keltští předkové a využívali je jejich kmenoví druidové.
Za okamžik jsme stáli kousek od 
správného stavení a pustili se severním směrem od cesty do hloubi lesa. Ani se nemuselo dlouho hledat, val, který byl nejblíž cesty, byl ze všech 4 nejvyšší a nejzřetelnější. Stačilo přeběhnout přilehlý příkop, vystoupat na vysoký sypaný val a před vámi se otevřel prostor o velikosti přibližně 50 x 50 m (měřeno od vnější strany valů). Vnitřní plácek tím pádem příliš prostorný nebyl, však je také tato svatyně asi nejmenším podobným známým prostorem na našem území.
V severovýchodním rohu se kdosi pokusil kopat pod úroveň terénu, ale odhaduji, že asi nic nenašel, maximálně nějaké zbytky po ležení vojska před bitvou u Rakovníka, které tento opevněný prostor využilo k odpočinku (období před bitvou na Bílé hoře v r.1620). Keltské svatyně totiž nebyly obytným prostorem, kde o odpad není nouze, nýbrž místem posvátným, kam druidové 
chodili meditovat a uctívat svá keltská božstva. A jak víme, na svatých místech si nikdo nějakým odhazováním předmětů nechce rozhněvat spravedlivé božstvo.Vchod do svatyně byl ze severní strany. V okolí keltských svatyní většinou stával nějaký posvátný kámen, což by zde splňoval dnes již značně zvětralý menhir Kamenná panna, přibližně kilometr jihovýchodně odtud. Na jihozápadní straně je val zvláštně vyvýšený, pokud stojíte na jeho vrcholu, dobře přehlédnete celý zarostlý prostor.
Dnes je kdysi posvátné místo neudržované, je porostlé náletovými dřevinami, obklopené vzrostlými stromy lesa, který pár desítek metrů východně přechází v remízek a pole. Pokud má člověk čas na chvíli se uprostřed valů zastavit a zasnít, dokázal by si určitě živě představit, jak zde dlouhovlasí a dlouhovousí druidové v bílých tógách provádějí svá kouzla a energii místa šikovně využívají pro posílení svých 
osobností a dovedností. Snilo by se snadno, my se však musíme vrátit zpět do tvrdé reality a tohle magické místo na nějakou dobu opustit. Podvědomě tuším, kam zase povedou mé kroky, až opět budeme mít cestu do historického města Rakovník.
Fotografie.
1. + 3. Plocha svatyně
2. Severní val
4. Západní val zvenku
Více fotografií najdete ve fotogalerii Keltská svatyně - Kokrdov u Rakovníka v rubrice Krajina (odkaz pod článkem).
Náhledy fotografií ze složky Keltská svatyně - Kokrdov u Rakovníka
