Sukulenty, výlety, příroda SUCCULENTS, TRIPS, NATURE

Obrovo hradiště – Žinkovy

Přiznám se, že pokud se z jakýchkoli důvodů nedostanu dlouhou dobu někam do přírody, začínám dostávat abstinenční příznaky. Neprojevuje se to nějakým třesem, křečemi, ale smutnými pohledy směrem k lesu, do krajiny, ať jedu, kam jedu. Procházky přírodou se staly velmi důležitou součástí mého života, nikoliv tělo (to většinou protestuje), ale hlavně duše si na ně za ty roky zvykla a když se nedostavují, dušička trpí a strádá. Proto jásám, kdykoliv se zase dostanu na známá či neznámá místa a může foukat vítr, pálit slunce nebo být zima, tělo se musí přizpůsobit a nereptat, protože to uvnitř dostalo zase další stravu v podobě pohledů na stromy, kameny a přírodu všeho druhu.

Další štědré dávky se mi dostalo při nedávném výletu do Žinkov, městečka západně od Nepomuku. Místo jsem vybrala záměrně, už dávno jsem chtěla zdejší oblast navštívit, ale tím, že leží hodně stranou od nějaké železnice, dostane se sem člověk buď jen na dvou, nebo na čtyřech kolech. Chválu na krásy zdejšího barokního kostela, rybníka Labuť i s novorenesančním zámkem na jeho břehu a návštěvu zříceniny hradu Potštejn si nechám na jindy, dnešní povídání věnuji kamenům v blízkosti Obrova hradiště. Nejsou sice tak slavné a velké, jako ty z okolí Žihle, ale určitě stojí za podrobnější prohlídku. Narazíte na ně velmi brzy, pokud se vydáte z městečka po žluté značce ke zříceninám Potštejna. Jsou to zaoblené balvany různé velikosti i tvarů, vzniklé zvětráváním žuly a dnes tvoří nejrůznější sestavy, rozseté po lese. Mnohé z nich jsou pokryté mechem, přes některé leží popadané staré stromy a u některých sestav jsou patrné zbytky po táboření lidí. V ztemnělém lese, plném velkolepých starých dubů a dalších listnáčů některá zákoutí působí až strašidelně, ale v okamžiku, kdy se větvemi prodere letní slunce, je tajemno pryč a dostaví se nádherný klid a věčnost kamenných, pradávných „obyvatel“ lesa.

Po zběžné obhlídce ruin hradu došlo i na hledání hradiště, které mělo být půl kilometru jižně od zříceniny. Terén byl hodně členitý a nepřehledný, komáři z nedalekého mokřadu se lačně vrhali na teplokrevnou kořist, která jim přišla až pod nos, malé žabky uskakovaly z pod nohou mezi spadaným listím a místo, kde bylo staré hradiště podle některých zdrojů už z doby laténské, podle dalších až z období starodávných Slovanů, se dalo jen přibližně odhadnout. Na prodloužené plošině, obklopené strmými zarostlými srázy se asi dalo kdysi dávno bydlet, souvislé zvlněné valy, vystupující z listí mohly patřit hradišti, díky dalšímu množství sestav drobnějších kamenů pravděpodobně nazvaném Obrovo. K vodě – potoku a rybníku západně odtud – to bylo, co bys kamenem dohodil, v okolním lese určitě žila spousta divoké zvěře a poloha Žinkov v blízkosti důležité obchodní stezky a v centru oblasti několika dalších významných hradišť toto místo k obydlení docela předurčovala. Svědčí o tom i několik archeologických nálezů už z doby železné a laténské při výkopech v samotných Žinkovech.

A víte, co je zajímavé? Nejvíce kvalitních záběrů na žinkovské kamenné sestavy jsem objevila na stránkách nadšenců, kteří se zabývají lezením nejen na kameny (bouldering). Zjistila jsem, že jsme si některých sestav ve spěchu nevšimli, nebo je v porostu přehlédli. Zato lezci je mají zmapované velice kvalitně, a tak jejich fotografie budou určitě důvodem návratu na tajemné Obrovo hradiště nad žinkovským zámkem.

Fotografie:

1. První kameny

2. Cesta k hradišti

3.- 4. Tady asi bylo hradiště

5.- 6. Vzrostlé duby

Kamenné sestavy najdete ve fotogalerii Kameny v okolí Obrova hradiště